Obrazy Ostrovů můžeme vnímat ve třech rovinách nazírání, které odpovídají třem vrstvám našeho vědomí: jako jantry ke kontemplaci (archetypy), klasické obrazy (fakta) nebo výtvarný model světa a člověka (ideje), odvozený ze stromu života v kabale. Následující interpretace díla vychází z terminologie Milana Nakonečného, uvedené v knize Martinismus (TOM, Brno, 1991).

schéma 1 - klikni pro zvětšení
Archetyp Ostrovů 1995-96

První rovina: archetypy (viz schéma 1). Vidíme půdorys ostrova, obklopeného mořem. Jeho břehy tvoří vnější zahrada, rozdělená do čtyř světových stran - na část severní, východní, jižní a západní. Na ostrově je pevnost (citadela) s osmi (dvakrát čtyřmi) obrannými věžemi. Vodní plocha (vodní příkop s čistou pitnou vodou) pak chrání vnitřní dvojí zahradu, jejíž opevnění je jemné, subtilní. Uprostřed druhé vnitřní zahrady se nalézá - odděleno světlem - vlastní obydlí (nedobytná věž) pána ostrova. Citadela nemá žádnou bránu. Vstup do ní je možný pouze shora a známe-li klíč. V této rovině nazírání můžeme obrazy vnímat jako jantry nebo mandaly pro koncentraci a meditaci.

schéma 2 - klikni pro zvětšení
Ostrovy - Homo viator 1996

Druhá rovina: fakta (viz schéma 2). Obraz něco představuje - nějaký konkrétní, proměnlivý obsah. Samotný půdorys ostrova (tělo, duše a duch), Čtvero ročních období, Den a Noc, pocity, variace transcendentálních vazeb, atd. Případné pletivo zároveň skrývá (zahaluje), ale i umožňuje vhled. Je zde symbolem závoje světa (Majou - velkým klamem). Aurum nostrum non est aurum vulgi. Takto nazírány jsou Ostrovy běžnými konvenčními obrazy. Záměrně - aby byla možnost je přečíst. Řečeno jinak: Ostrovy jsou syntézou koncept-artu (idée fixe) a klasické malby (realizace).

schéma 3 - klikni pro zvětšení
Konstrukce archetypu Ostrovů 1996

Třetí rovina: ideje (viz schéma 3). Neměnný plán Ostrovů zrcadlí věčný skrytý plán stvoření člověka, světa a vesmíru. Obsah je zašifrován numericky, geometricky, v barevných vztazích i v použitých texturách malby. Vlastní schéma obsahuje kód čísel 5 + 8 + 9 = 22 a 15, přičemž 22 + 15 = 37 = aritmosoficky = 10, kde 0 je transcendentní AJIN a 1 je imanentní EJN SOF (viz Z'ev ben Shimon Halevi, Vesmír v kabale, Volvox Globator, 1994). Počet čar kresby schématu činí 120 = aritmosoficky = 3. Schéma je model, protože samotnou Podstatu nelze zobrazit.

Autor vychází z kabaly v pojetí Haleviho. Uvedená kniha je vynikajícím příkladem moderního modelového myšlení a konverguje s abstraktními modely matematiky a meta-matematiky 20. století. Schéma je možno popsat slovy (raciomorfní poznávání), ale další cesta (eidomorfní poznávání) je již verbálně nezdělitelná. /14. 7. 96 - 21. 6. 97/

Ilja Sainer / Without Title, 4. 8. 1997 - 4. 8. 2001